Nejlepší banka
Nejlepší pojišťovna Nejlepší banka
10.9.2015 | Hospodářské noviny

DESET MILIARD SI OD VÁS TEĎ NEVEZMU

JOHN HOLLOWS, GENERÁLNÍ ŘEDITEL ČESKOSLOVENSKÉ OBCHODNÍ BANKY

 

O fúzi značek Československé obchodní banky s Erou a Poštovní spořitelnou v současnosti neuvažujeme, hodně si ale slibujeme od sloučení různých oddělení, která dělají totéž pro různé části naší finanční skupiny, říká šéf ČSOB John Hollows. Jím vedená banka letos zvítězila v soutěži Nejlepší banka 2015.

 

* HN: Loni na jaře jste se ujal vedení ČSOB. Banka poté schvalovala novou strategii. Jaké jsou vaše priority?

 

            V uplynulých dvanácti měsících se nám velmi dařilo. Naše výsledky mne velmi potěšily, i když si pochopitelně přeji, aby byly ještě lepší. Velice příznivě je hodnotili akcionáři i analytici. Snažíme se více zaměřovat na klienty a dál zjednodušovat nabízené produkty. Banka má několik značek, což je zcela legitimní. Pokud ale máte oddělený back office (oddělení, které zpracovává a vypořádává transakce – pozn. red.), působí to potíže. Nyní je proto naším hlavním cílem sblížit a unifikovat nabízené produkty a služby na úrovni back office.

 

* HN: Kdy toho chcete dosáhnout?

 

            Výrazného posunu bychom mohli dosáhnout v příštích 12 až 18 měsících. Vyžaduje to však zásadní investice do informačních technologií. A aby tyto změny nezasáhly klienty.

 

* HN: O jaké investice jde a co chcete změnit?

 

            Jde většinou o investice do systémů, které klient nevidí přímo a dokáže zaregistrovat změnu například díky tomu, že je rychleji obsloužen nebo dostane méně dokumentů, které musí podepsat. Chceme ovšem také, aby klienti viděli i jiný přístup ke službám a jejich definici. Proto jsme například na novém webu začali pracovat s konceptem klientského rádce. Naším cílem je také přinášet řešení, která jsou pro klienta jednoduchá, příkladem je nedávno spuštěný Smart klíč pro ověřování transakcí. Investice směřující do zjednodušení back office je skvělou příležitostí, jak změnu přímo začlenit do služeb viditelných pro klienta.

 

* HN: Jak se ve výsledcích banky projevuje příznivý vývoj české ekonomiky?

 

            Pozitivní vývoj ekonomiky je vidět zejména u nízkých nákladů na úvěry. Odráží se ve výkazu zisků a ztrát všech bank. Ekonomická situace ovlivňuje i výši sazeb. Banky mají tendenci půjčovat více peněz a to vlastně tlačí na úrokové marže, což je pozitivní pro firmy, které chtějí do budoucna investovat i pro tak velkou společnost, jako je ČSOB. Budoucnosti se tedy neobáváme.

 

* HN: Ani vnějších vlivů, třeba Řecka a hlavně Číny?

 

            Těchto rizik jsme si samozřejmě vědomi. Hodně se hovoří například o zpomalení čínské ekonomiky, nikoliv ale o silném růstu indického hospodářství. Některé situace možná začínají vypadat méně hrozivě než dříve. Nevidím tedy, alespoň pro tuto chvíli, žádnou zásadní hrozbu, která by ovlivnila vývoj české ekonomiky.

 

* HN: Čas od času se objevují spekulace o sloučení ČSOB s Erou či Poštovní spořitelnou. Jaká je realita?

 

            V současné době považuji slučování značek za sekundární záležitost. Podstatné je, aby klienti nedopláceli na neefektivity v naší činnosti. Právě proto je naší prioritou sloučení back office. Když pracují pružně, můžete si vybrat, zda chcete nějakou značku zrušit, změnit nebo naopak zavést novou. Investice do informačních technologií vám to umožní. Naše analýzy ovšem ukazují, že každá značka, kterou provozujeme, má příznivý ohlas v určité části české společnosti.

 

* HN: Na jedné pobočce ale možnost sloučení těchto značek testujete.

 

            Ano testujeme. Naše modrá a červená značka se ovšem skutečně liší a líbí se odlišným částem společnosti. Proč ovšem nemít moderní prostory, kde by byla naše pobočka pro retail modrá, červená pro malé a střední firmy, firemní bankovnictví, se společnou zasedací místností a recepcí? Zrušit některou z našich hlavních značek ale neplánujeme.

 

* HN: Ani v daleké budoucnosti?

 

            Z hlediska daleké budoucnosti lze diskutovat o všem, nicméně v nejbližším roce či nejbližších dvou letech nepředpokládám, že některou z těchto dvou značek zrušíme. A pokud jsou systémy a back office banky dobré, můžeme přemýšlet i o zavedení nové značky.

 

* HN: Příští rok má proběhnout veřejná soutěž, která má rozhodovat o tom, s kým bude dál spolupracovat Česká pošta. Předpokládám, že se jí díky Poštovní spořitelně zúčastníte. Zvažujete i možnost, že by mohla využít část poštovních poboček jiná banka?

 

            S Českou poštou spolupracujeme velmi dlouho. My i náš partner považujeme tuto spolupráci za velmi úspěšnou. Rádi bychom ji ale zlepšili. Proto probíhají rozsáhlá jednání. Obnova smluvních závazků je naplánována na rok 2017. Vyslechneme si požadavky České pošty a věřím, že její pracovníci zase náš názor. Nechci ale spekulovat o hypotetických scénářích.

 

* HN: A máte plán B pro případ, že nebude smlouva s Českou poštou obnovena?

 

            Byli bychom rádi, kdyby spolupráce s Českou poštou pokračovala. V každém vztahu ale může přijít okamžik, kdy někdo řekne, že již není výhodný. I když hodnotíme distribuční schopnosti České pošty velmi pozitivně, máme velmi výkonné a efektivní distribuční kanály i v naší společnosti.

 

* HN: Je ale pro ČSOB široká distribuční síť tak důležitá jako v době, kdy se smlouva s poštou uzavírala?

 

            Česká pošta je pro nás velmi důležitá, stále významnější ale začínají být i jiné kanály, zejména digitální. Příčinou je daleko širší využití internetu a mobilního bankovnictví. Klienti, kteří dříve chodili na pobočky s dotazy, často využívají call centrum. Význam našich poboček, finančních center a přepážek České pošty tak klesá. Přesto jsou součástí našeho kontaktu s klientem.

 

* HN: Uvažujete nicméně o snižování počtu poboček, ať již v ČSOB nebo v Poštovní spořitelně?

 

            Neustále sledujeme pokrytí pobočkami a finančními centry, aby byla naše prodejní místa na správných místech, neprolínala se ani nepřekrývala, což není efektivní a ani správné vůči klientům. V některých městech se místo, kde lidé rádi tráví čas, přesouvá do nových obchodních galerií. A je otázka, zda v nich otevírat nové pobočky. Některé z našich budov jsou navíc v historické části měst a jsou velmi velké a nepříliš vhodné pro moderní bankovnictví. Bankovní svět se změnil, na což je třeba reagovat.

 

* HN: Vedete banku v době extrémně nízkých úrokových sazeb. Jak se této situaci přizpůsobila a co se díky těmto úrokům naučila? Je reálné, aby zavedla záporné úroky?

 

            Velmi nízké úrokové sazby pochopitelně mění model bankovnictví, protože v minulosti mohly banky investovat volné prostředky se zajímavými úroky. V současnosti ještě více zpřísňujeme kontrolu našich nákladů a dále rozvíjíme expertní služby, za které jsou klienti ochotni platit. Banka například dál rozvíjí útvar specializovaného financování, který poskytuje klientům specifické formy financování a know-how například při akvizicích, v oblasti exportu, realizace velkých projektů, nebo jim pomáhá získat dotace z evropských fondů. ČSOB Advisory zase poskytuje poradenství a podporu managementu organizací pro řízení strategických projektů. Zaměřujeme se také na navýšení objemu úvěrového portfolia. Díky tomu dokážeme generovat zajímavý zisk. Bohužel ale můžeme nabídnout jen velmi nízké výnosy u depozitních produktů. V některých evropských zemích jsou dokonce účty velkých firem zatíženy zápornými úroky. V závislosti na budoucím tržním vývoji v České republice nelze zcela vyloučit, že může dojít ke znatelnějšímu zavedení záporných úrokových sazeb pro vybrané klientské segmenty. Nečekám ale, že to zasáhne drobné či běžné firemní klienty v Česku.

 

* HN: Proč?

 

            Protože naše retailová a firemní depozita používáme, abychom financovali úvěrové portfolio. Když mi při současném přebytku likvidity někdo nabídne deset miliard korun jako krátkodobý vklad, tak já je v současnosti nepotřebuji. V této situaci banky v některých zemích řekly velkým institucím, třeba penzijním fondům, že tyto peníze nepotřebují, a pokud je u nich chtějí mít jako v úschovně, musí za to platit. Skutečně si ale nemyslím, že se to má v blízké budoucnosti týkat i českých občanů či běžných firem.

 

* HN: Existuje nějaká oblast, v níž chce banka své aktivity zredukovat? Mám na mysli podnikání týkající se platebních karet, které chce část konkurentů prodat nebo pro ně hledají strategické partnery.

 

            Mám vám odpovědět, aby se o našich záměrech dozvěděli konkurenti? Ale vážně. Nemyslím si, že je to něco, o čem v současné době přemýšlíme.

 

* HN: I když se podmínky v této oblasti kvůli omezení výše poplatků z Evropské unie velmi změnily?

 

            Jsme si vědomi této změny. Pokud jsou ale vaše interní procesy efektivní, můžete stále dobře fungovat i v rámci nové poplatkové struktury. A pokud jste hlavní poskytovatel služeb, například pro společnosti, jsou akvizice zásadní nebo důležitou součástí vašich služeb. Nevidím tak žádný důvod, proč tuto činnost outsourcovat.

 

* HN: A co přineslo začlenění společnosti Patria Finance do skupiny ČSOB?

 

            Integrace Patrie přinesla dvě zásadní věci. Výborné korporátní financování firem, zejména dobrou obsluhu firemních klientů u fúzí a akvizic. A také velmi dobrý investiční portál pro drobné klienty, kteří chtějí investovat na akciových trzích. Spolupráce Patrie s ostatními částmi skupiny ČSOB se tak zintenzivnila. Je to ostatně trend. Například ICT služby, které nám dosud poskytovala KBC Bank, se na přelomu roku stanou součástí ČSOB. Je to součást zásadní strategie skupiny KBC, aby byly lokální společnosti blízké trhům, na nichž působí. Platí to i o topmanagementu ČSOB, který tvoří se dvěma výjimkami Češi.

 

***

 

V současné době nevidím žádnou zásadní zahraniční hrozbu, která by mohla ovlivnit vývoj české ekonomiky.

 

Foto popis| John Hollows (59 let) Vystudoval ekonomii a právo na univerzitě v Cambridge. Po ukončení studií pracoval v různých funkcích v Barclays Bank a ve skupině KBC, v níž působí od roku 1996. V letech 2006 až 2009 byl výkonným ředitelem divize KBC Group pro střední a východní Evropu. Od září 2009 je členem výkonného výboru této finanční skupiny. V letech 2010 až 2014 byl vrchním ředitelem KBC Group pro řízení rizik. Od dubna 2006 do června 2009 byl členem dozorčí rady ČSOB a předsedou jejího auditního výboru. Loni v květnu se stal předsedou představenstva ČSOB. Aktivně se věnuje vzdělávání dětí v Anglii ve své domovské obci, v minulosti závodně vesloval.

Foto autor| FOTO: HN – LUKÁŠ BÍBA

 

O autorovi| Luděk Vainert, František Mašek, ludek. vainert@economia, frantisek.masek@economia.cz


zpět

Partneři: Vyhlašovatel:
IBM pwc Hospodářské noviny
Odborní partneři:
Česká bankovní asociace Česká bankovní asociace