Nejlepší banka
Nejlepší pojišťovna Nejlepší banka
15.10.2017

Pohled odborníka: Siréna sanitky finanční gramotnosti kvílí již hodně dlouhou dobu

Jak se dívá na vývoj úrokových sazeb a na poplatky spojené s vedením běžného účtu, na to jsme se u příležitosti zveřejnění dílčích výsledků výzkumu Nejlepší banky 2017 zeptali FSS Business Architect společnosti IBM ČR Otto Hartvich.

Výzkum ukázal, že nechávat peníze na účtu je ztrátové. Jak to hodnotíte?
Tento stav je odrazem stavu globálního finančního systému jako jeden z důsledků finanční krize, která začala v roce 2008. Úrokové sazby centrálních bank a výnosy dluhopisů vyspělých ekonomik jsou buď velmi nízké, nebo i záporné. Od toho se samozřejmě odvíjí výše úrokových sazeb na běžných a spořicích účtech. Myslím, že dopad tohoto stavu, který tu ještě nějaký čas bude, se projeví v tom, že si lidé budou více půjčovat. Zároveň si nemyslím, že by dramaticky klesla míra úspor. Co v současném světě levných peněz očekávám, je setrvalá poptávka po hypotékách (s dopadem na ceny nemovitostí) a úvěrech obecně. U nás v České republice můžeme vidět, že banky postupně snižují úroky u spotřebitelských úvěrů a kreditních karet. 

Hypotéky podražují, spotřebitelské úvěry naproti tomu zaznamenávají pokles úrokových sazeb. Jaký to podle vás může mít efekt?
Je pravda, že hypotéky pomalu zdražují a u úrokové sazby u spotřebitelských úvěrů se pomalu přibližují (=snižují) na úroveň vyspělých západoevropských ekonomik. Osobně neočekávám, že se objem hypoték bude snižovat. Spíše naopak. V České republice není pro běžného občana mnoho příležitostí, jak zhodnotit peníze jinak než investovat do vlastního nebo investičního bydlení. Zároveň se snižováním úrokových sazeb spotřebitelských úvěrů bych byl překvapen, kdyby růst jejich objemů – obzvláště v dnešní době relativního ekonomického úspěchu – nezařadil další rychlostní stupeň a dále nezrychlil. S nadsázkou lze říci, že výsledný efekt bude záviset i na tom, jak se vyrovnáme s odpovědí na další otázku.
 
Ukazuje se, že vzrůstá potřeba finanční gramotnosti. Souhlasíte s tím?
Troufnul bych si říci, že potřeba zvýšit finanční gramotnost je setrvale vysoká. Nebo jinak, siréna sanitky finanční gramotnosti kvílí již hodně dlouhou dobu. Zkuste se zeptat někoho ze svého okolí, jestli ví, jak funguje kreditní karta nebo spotřebitelský úvěr, co je to úroková sazba? Nebo někoho s hypotékou, zda rozumí tomu, co je splátka jistiny a co úvěru a jestli ví, kolik zaplatí na úrocích a poplatcích spojených s vedením hypotéky. Jsem si jistý, že většina lidí bude mít vágní představu o tom, jak který produkt funguje, k čemu je dobrý a pokud ho již má, jaká je s ním spojená cena. Kapitolou samou pro sebe je finanční příprava na dobu důchodovou. Zde v porovnání se znalostmi retailových finančních produktů je realita naprosto zoufalá.
 
A přitom peníze hrají v našich životech tak důležitou roli. Provází nás od kapesného v dětských letech, přes hypotéku, rodinné rozpočty až po důchod. Nezvládnuté finance jsou nezřídka zdrojem rozpadlých manželství nebo jiných podobně pozitivních osobních šlamastyk. No a vzpomeňte si na svá školní léta nebo ještě lépe zeptejte se dnešních studentů, jak moc pozornosti se těmto otázkám věnuje. Vzpomenete si na Henryho zákon, První zákon termodynamiky, Pythagorovu větu, shodu podmětu s přísudkem a podobně. Ale to, jak funguje kreditní karta, jste zjistili až tehdy, kdy jste s její pomocí vybrali peníze z bankomatu, a pak jste se divili, kolik to vlastně stálo.
 
Co s tím? Tak nějak automaticky očekáváme, že by si s tím měla poradit škola. Určitě je zde prostor ke zlepšení; pokud si dnešní absolventi odnesou ze školy vedle znalosti Pythagorovy věty i pochopení toho, jak funguje a kdy používat kreditní kartu, pak jsme na dobré cestě. Stejně velký a možná i větší prostor pro zlepšení je však i na straně bank. A to ve dvou rovinách, které se navzájem protínají – v rovině edukativní a v rovině transparentnosti. Proč by banka nemohla a neměla mít na youtube srozumitelné návody ke svým produktům; jaké jsou jejich parametry, výhody, nevýhody, kdy je použít a tak podobně. Zároveň s tím by banky měly zjednodušit strukturu svých produktů a zkvalitnit poradenství od prodeje směrem k cílenému finančnímu plánování.
 
Jak vnímáte trend klesajících poplatků za běžný účet?
Sice se může zdát, že vedení běžného účtu je zadarmo, ale co se zdá, to je obvykle sen. Trend klesajících poplatků zapadá, myslím, dobře do moderní doby, kdy celá řada vynikajících produktů jako například služby od Google (Documents, YouTube, eMail) jsou zdánlivě zadarmo. Jsou opravdu? My, jejich konzumenti, platíme naší pozorností. Svoji pozornost mohu věnovat svým koníčkům, rodině nebo sledování videa na YouTube. A naší pozornosti jsou kromě obsahu, který nás zajímá, podsouvána reklamní sdělení. S účty zadarmo je to, myslím, podobné. Banka o nás, o svých stávajících nebo budoucích klientech, ví celou řadu překvapivých informací – ať už z interakcí na pobočce, našich reakcí na bankovní reklamní kampaně, z dat koupených od třetích stran a podobně. A to umožňuje bance lépe odhadnout, plánovat a úspěšněji realizovat prodej dalších finančních produktů, které již zadarmo nejsou. V České republice v současné době především spotřebitelských úvěrů a hypoték. Provozovat bankovní infrastrukturu není zadarmo. Myslím, že běžný účet by měl být dostupný každému, vlastnictví a aktivní používání běžného účtu je základem finanční gramotnosti, a proto trend klesajících poplatků vnímám pozitivně. A pokud se vrátíme k finanční gramotnosti, je třeba, aby si klienti uvědomili, proč je možné, aby se poplatky za běžný účet snižovaly.
 
Banky více vycházejí vstříc klientům ve způsobu komunikace. Kdo chce přijít na pobočku, ať přijde. Kdo chce komunikovat elektronicky, ať napíše e-mail. Jak hodnotíte konec jednostranné preference elektronické komunikace?
Jednoznačně pozitivně. A to jak z pohledu klienta, tak i banky. Z pohledu klienta bych to přirovnal ke svobodě vybírat z jakéhokoliv bankomatu zadarmo – tedy nemusím přemýšlet, jestli zde mohu či ne, a danou aktivitu provedu podle svojí aktuální situace. Jsem na výletě v Itálii – komunikuji elektronicky; jdu centrem Prahy okolo pobočky své banky – zajdu do pobočky. Prostě jak mi to právě vyhovuje. Z pohledu bank, obzvláště těch tradičnějších, může být zrovnoprávnění všech komunikačních kanálů obtížnější, ale výsledkem bude spokojený klient a to by měla být deviza, která převáží. Vždyť dnešní banky chtějí mít fanoušky. :)
 


zpět

Partneři: Vyhlašovatel:
IBM pwc Hospodářské noviny
Odborní partneři:
Česká bankovní asociace Česká bankovní asociace